Vše o vysokém krevním tlaku

Hodnoty krevního tlaku

Krevní tlak udává hodnotu síly, jakou naše krev působí na stěny tepen. Krev je pumpovaná srdcem, které střídá 2 fáze – fázi pumpování a odpočinku. V momentě, kdy se stahuje levá srdeční komora, měříme systolický tlak a v momentě odpočinku mezi stahy diastolický tlak. Systolický tlak je první číslo před lomítkem, diastolický tlak značí číslo druhé. Tlak se měří v torrech, milimetrech rtuťového sloupce, které mají jednotku mmHg.

 

Ideální hodnotou krevního tlaku u dospělého člověka je 120/80. Normální krevní tlak je označován termínem normotenze. Pokud se naměřené hodnoty liší, hovoříme o:

• Hypotenzi: Tlak je pravidelně nižší než 100/65. Nízký tlak představuje stav, který sice není nebezpečný, ale může být velice nepříjemný. Často se projevuje motáním hlavy, závratěmi či omdléváním. Pokud denně neomdléváte, stačí zpravidla pouze upravit životosprávu. Přečtěte si nás článek a zjistěte vše o nízkém krevním tlaku.
• Hypertenzi: Tlak je opakovaně vyšší než 140/90. Tento stav musíte konzultovat s lékařem a začít se léčit. Jinak může mít fatální následky. Příznakům, příčinám a důsledkům hypertenze se budeme věnovat v tomto článku.
• Prehypertenzi: Čím dál častěji se také hovoří o tzv. „vysokém normálním tlaku“, kterému odpovídají hodnoty systolického tlaku 130–139 mmHg a diastolického tlaku 85–89 mmHg. Vysoký normální tlak je označován také jako prehypertenze. U prehypertenze existuje vysoká pravděpodobnost, že se vyvine skutečná hypertenze. Proto je užitečné tyto mírně zvýšené hodnoty sledovat a dodržovat zásady zdravého životního stylu, aby se váš tlak přirozeně snížil.

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze 

Hypertenzi, tedy vysoký krevní tlak, diagnostikuje lékař, pokud hodnoty vašeho krevního tlaku opakovaně převyšují 140/90 mmHg. Cévy, které jsou dlouhodobě vystaveny vysokému tlaku, ztrácí pružnost, tvoří se na nich jizvy a stávají se náchylnějšími k ucpání či prasknutí. Neléčená hypertenze tak může vést k životu nebezpečným stavům, jako je srdeční selhání, či cévní mozková příhoda. Při zjištění vysokého tlaku je proto nutné svůj stav ihned konzultovat s lékařem. Vysoký tlak se léčí zejména antihypertenzivy (léky na vysoký tlak).

Nejlepší prevencí vysokého tlaku je pravidelný pohyb, zdravá strava, ale také pravidelné měření vysokého tlaku. Pokud patříte do některé z rizikových skupin, nespoléhejte se pouze na měření na pravidelných dvouletých prohlídkách u lékaře. Vhodným řešením je například pořízení domácího tlakoměru, se kterým budete pravidelně měřit svůj krevní tlak.

Vysoký krevní tlak v těhotenství a u dětí 

Samostatnou kapitolou je pak vysoký krevní tlak v těhotenství. Především ve 2. trimestru může hypertenze poukazovat na těhotenskou toxikózu neboli preeklampsii. Základní prevencí jsou pravidelné návštěvy u gynekologa, který vám změří krevní tlak a zkontroluje množství bílkovin v moči. Pokud chcete mít jistotu, že na problém přijdete včas, měřte si tlak i doma kvalitním tlakoměrem. Nenechávejte nic náhodě, ať neohrozíte sebe ani miminko. 

Pokud trpí vysokým krevním tlakem vaše dítě, neodkládejte návštěvu u lékaře. Dětská hypertenze většinou poukazuje na jiné onemocnění, nejčastěji na problémy s ledvinami. 

Kolísavý krevní tlak 

Co když se ale hodnoty krevního tlaku střídají? Co když je tlak jednou vysoký, jednou nízký, zkrátka jako na houpačce? To, že krevní tlak trochu kolísá, je úplně normální, standardně se mění během dne a noci, vliv má také psychická a fyzická zátěž. Pokud se vám však tlak mění denně bez příčiny, zamyslete se nad tím, zdali kolísá spíše nahoru, či dolů.

 

Krevní tlak nejčastěji kolísá u labilních osob, které nemají dostatek pohybu. Na vině je však také často genetická predispozice. Lidské tělo je většinou schopné si i s většími výkyvy poradit, nicméně je dobré se celkově snažit zklidnit a pořádně si odpočinout. Důležité také je začít s aktivním pohybem, minimálně 2 hodiny týdně, ale ideálně více.

 

Pořádně pijte, jezte vyváženou stravu bohatou na ovoce a zeleninu a vyzkoušejte například Kneippovu vodoléčbu, tedy rychlé střídání studené a teplé vody na nohou. Inspirovat se můžete také babskými radami – zkuste do jídelníčku zařadit například česnek, kozlík lékařský, který přispívá k celkové relaxaci, nebo hloh obecný, který příznivě působí na činnost srdce a krevního oběhu.

Příznaky vysokého krevního tlaku

Hypertenze se zpravidla objevuje bez příznaků a je těžké ji rozpoznat. Většina lidí se proto i s hypertenzí cítí zdravě, přestože v jejich tepnách proudí krev pod velmi silným a nebezpečným tlakem. Proto bývá vysoký krevní tlak často zjištěn náhodně, během běžné kontroly u lékaře. 

Mezi hlavní signály, které vám může tělo vysílat, pokud máte zvýšený tlak, patří:

• závratě
• hučení a zvonění v uších
• krvácení z nosu
• nespavost
• bušení srdce (palpitace)
• bolest na hrudi
• celková únava
• nadměrné pocení
• otoky kotníků
• poruchy vidění
• dušnost

Pokud na sobě pozorujete některé z uvedených příznaků, kontaktujte svého ošetřujícího lékaře, který provede nezbytnou diagnózu.

 

Krvácení z nosu a vysoký krevní tlak

Krvácení z nosu zažilo mnoho z nás, během života se s ním totiž setká až 60 % populace. Zpravidla se jedná v podstatě o banální stav, který může být způsobený virózou nebo drobným úrazem a k lékaři s ním nechodíme. Příčinou krvácení z nosu však může být i vysoký krevní tlak, protože drobné žilky v nose jsou vůči vysokému tlaku méně odolné. Pokud vás trápí časté krvácení z nosu, navštivte praktického lékaře. Vždy je lepší zbytečná návštěva lékaře, než nepříjemné zdravotní komplikace, které mohou mít vážné následky.

 

Ke krvácení z nosu většinou dochází, když se poškodí malé cévy uprostřed nosní přepážky, třeba když jsme nemocní, často kýcháme a smrkáme. Krvácení zpravidla do několika minut samo odezní. Pokud je však výrazné, trvá déle než půl hodiny, nebo následuje například po ráně do hlavy či nějakém úrazu, je namístě vyhledat lékařskou pomoc. Tento stav se zpravidla řeší podáním koncentrátu koagulačních faktorů, případně krevní plazmy, která krvácení pomůže zastavit doplněním bílkovin.

U starších osob může být časté krvácení z nosu příznakem vysokého tlaku. Vysoký tlak je velice nebezpečný, protože poškozuje cévy, může vést k jejich ucpání, prasknutí a dále k mrtvici či selhání srdečního svalu. Pokud berete léky, které ovlivňují srážlivost krve (antikoagulancia), lehké krvácení z nosu, případně z dásní, je poměrně běžné. Při masivnějším krvácení, které nelze zastavit, je nutné navštívit lékaře. Dávejte si také pozor na listovou zeleninu, kterou byste v kombinaci s těmito léky měli jíst v nízké míře.

 

Jak zastavit krvácení z nosu

 

Pokud vám začne téct krev z nosu, stiskněte si nos palcem a ukazovákem a držte jej zhruba 10 minut. Dýchejte ústy, případně jimi krev vyplivujte. Postižený by měl být vsedě, s možným mírným předklonem. Dále je také možné podávat studené obklady na čelo, zátylek či kořen nosu. Pokud krvácení v tomto čase neustane, stiskněte si nos znovu. V momentě, kdy se krvácení nadobro zastaví, nejméně ještě další hodinu nesmrkejte, nepředklánějte se a nedělejte příliš prudké pohyby. Pokud po 20 minutách krvácení neustane, vyhledejte lékaře nebo zavolejte Zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.

Příčiny vysokého krevního tlaku

Existuje celá řada rizikových faktorů, které jsou spojeny s vyšším rizikem hypertenze. Základními rizikovými faktory vysokého krevního tlaku jsou:

• Stres: V současnosti neexistuje jasný důkaz, že by stres způsoboval dlouhodobý vysoký tlak. Ovšem častá krátkodobá zvyšování krevního tlaku v důsledku stresu mohou ve výsledku představovat riziko vzniku dlouhodobého vysokého tlaku. Zajímá vás, jak spolu souvisí stres a vysoký krevní tlak? Odpověď najdete v našem magazínu.
• Kouření: Nikotin v tabákových výrobcích prokazatelně zvyšuje hodnoty krevního tlaku.
• Obezita: Zda trpíte obezitou, vám napoví index tělesné hmotností BMI (Body Mass Index), který můžete vypočítat zdarma v online kalkulačce po zadání své výšky a aktuální tělesné váhy, nebo si stačí pořídit inteligentní osobní váhu, která nabízí funkci měření BMI. Na základě výsledků snadno zjistíte, zda je vaše hmotnost v normě. V opačném případě stojí za zvážení úprava jídelníčku a zvýšení tělesné aktivity (zpočátku postačí např. chůze).
• Nedostatek spánku.
• Konzumace příliš slaných a nezdravých jídel.
• Konzumace nadměrného množství alkoholu.
• Nedostatek pohybu: Začněte s pravidelným pohybem. Stanovte si nejdříve cíle, kterých snadno dosáhnete, a postupně je zvyšujte. Uvidíte, že s aktivnějším životním stylem se vám podaří nejen zhubnout, ale budete také zdravější a spokojenější.

Důsledky neléčeného vysokého krevního tlaku

Hodnoty krevního tlaku 140/90 a vyšší značí, že je v těle něco v nepořádku. Proč je ale vysoký tlak nebezpečný? Statistiky hovoří jasně:

• 25 % osob nad 40 let umírá na následky neléčené hypertenze.
• 20 % dospělých se s vysokým tlakem již léčí.
• 70 % seniorů trápí problémy s tlakem.

Vysoký tlak nebolí, ale má sílu poškodit cévy v těle. Mezi hlavní důsledky neléčeného vysokého krevního tlaku patří:

• Kornatění tepen (neboli arterioskleróza): Při vysokém tlaku cévy odolávají zvýšené síle krevního proudu. Po čase zbytní, ztuhnou a ztratí pružnost. Pak se mohou snadno protrhnout nebo ucpat.
• Ischemická choroba srdeční: Nastává, když srdeční tepny zbytní a zúží se. Ty pak špatně zásobují srdeční sval kyslíkem.
• Infarkt myokardu: Jde o akutní formu ischemické choroby srdeční. Tepna, která vede krev do srdce, se ucpe nebo praskne. Důsledkem je ve čtvrtině případů úmrtí.
• Mozková příhoda, mrtvice: Přichází, když se ucpe nebo praskne některá z cév v mozku. Někdy se jí říká „mozkový infarkt“. Při neúspěšné léčbě může být následkem ochrnutí i smrt.
• Poruchy paměti, demence: Vysoký tlak už ve středním věku skrytě způsobuje poškození mozkové tkáně, které se později může projevit ve formě Alzheimerovy demence či podobného onemocnění.
• Zhoršení nebo ztráta zraku: Zvýšeným krevním tlakem dojde k poškození cév v sítnici oka. To má za následek zhoršené vidění nebo úplné oslepnutí.
• Selhání ledvin: Onemocnění ledvin může způsobit vysoký tlak – a naopak zvýšený tlak v cévách ledvin může poškodit jejich funkci. Kontrolou tlaku je možné vyhnout se jejich selhání i léčbě dialýzou.
• Amputace dolní končetiny: Když se ucpe tepna v dolní končetině, přestává do ní proudit kyslík a končetina může i odumřít.
• Hypertenzní krize: Pokud krevní tlak náhle vystoupá nad 230/130 mm Hg, dochází k akutnímu stavu, který je typický velkou bolestí hlavy, křečemi a nevolností. Tlak je tak vysoký, že dochází k poškození nebo i selhání životně důležitých orgánů.

Vysoký tlak nezmizí sám a není-li léčen, může vést až k předčasnému úmrtí.

Jak snížit vysoký krevní tlak

 

Rizika spojená s vysokým krevním tlakem jsou vysoká, jak tedy postupovat v rámci prevence a léčby vysokého tlaku? Dodržujte těchto 5 zásad:

 

1. Nepodceňujte rizika a myslete na prevenci: Choďte na pravidelné lékařské prohlídky. Navštivte lékaře v případě jakýchkoliv příznaků, nebo pokud se necítíte dobře. Mějte jistotu, že jste nic nezanedbali.
2. Měřte si pravidelně tlak: Díky moderním tlakoměrům zachytíte každý problém hned v počátku a vy i váš lékař můžete být bez starostí. Pořiďte si domů spolehlivý tlakoměr a pravidelně sledujte hodnoty krevního tlaku. Jen tak zachytíte včas jakékoli změny.
3. Snižujte svůj krevní tlak: Velké části problémů s tlakem můžete sami předejít. Pokud budete dodržovat jednoduché zásady zdravého životního stylu, můžete svůj tlak také snížit. Vyzkoušejte 13 způsobů, jak přirozeně snížit krevní tlak.
4. Hlídejte si jídelníček: Omezte příjem soli, nasycených tuků a jednoduchých cukrů. Dejte přednost čerstvým potravinám před průmyslově zpracovanými. Objevte 13 potravin, které nesmí chybět v jídelníčku při snižování tlaku.
5. Nestresujte se zbytečně: Nadměrný stres přispívá k vysokému tlaku. Naučte se odpočívat a nahlížet na život pozitivně.
   
   

Tlak se vám může zvýšit i jednorázově – například ve stresu nebo po šálku silné kávy. Pokud se nejedná o dlouhodobý stav, vyzkoušejte tyto 3 tipy pro okamžité snížení vysokého krevního tlaku:

 

1. Dejte si studený obklad: Namočte žínku nebo látku do ledové vody a přiložte ji na čelo. Vydržte to alespoň 10 minut.
2. Zklidněte myšlenky: Když vás něco vystresuje, posaďte se a zavřete oči. Soustřeďte se jen na svůj pravidelný dech.
3. Dopřejte si masáž hlavy: Pokud je toho na vás moc, jemně si prsty promasírujte pokožku hlavy. Uvidíte, že se vám rychle uleví.

Mějte svůj krevní tlak pod kontrolou. K pravidelným návštěvám lékaře přidejte domácí měření tlaku s pomocí tonometru a zajistěte si klidnější spaní. Tématu, jak vybrat správný tlakoměr jsme věnovali samostatný článek.

Slovníček pojmů spojených s krevním tlakem

Antihypertenziva

 

Slovem Antihypertenziva se označují léky na vysoký krevní tlak. Tyto léky sice neléčí příčinu vysokého tlaku, ale zmírňují jeho následky. Chrání cévy před poškozením a rozvojem arteriosklerózy. Zároveň zabraňují tomu, aby vysoký krevní tlak ubližoval vnitřním orgánům, jako je srdce nebo ledviny.

Léků na vysoký tlak existuje větší množství a rozdělují se do těchto skupin: sartany, ACE inhibitory, betablokátory, blokátory kalciových kanálů, diuretika, centrálně působící látky, blokátory mineralokortikoidních receptorů a přímé vasodilatační látky. Léky se předepisují na míru dle celkového zdravotního stavu, věku a typu problémů. Těhotná žena proto dostane jiné léky než muž v důchodovém věku. Nikdy si proto neberte antihypertenziva předepsaná pro jiného člověka. Mohly by vám ublížit.

Aorta

 

Aorta (srdečnice) je největší a nejdelší tepna v těle. Z levé srdeční komory rozvádí krev do celého organismu. Aortu lze rozdělit na 3 úseky – vzestupnou aortu, oblouk aorty a sestupnou aortu. Ze vzestupné aorty vedou 2 věnčité tepny, které zásobují srdeční svalovinu. Sestupná aorta kromě hrudníku vyživuje také břišní orgány, dále se větví do 2 kyčelních tepen a vyživuje dolní končetiny okysličenou krví. Oblouk aorty zásobuje naší hlavu, krk a také horní končetiny.

Výduť aorty (aneuryzma) je pro člověka velmi nebezpečný stav. V případě jejího prasknutí totiž šance na přežití zpravidla nepřevyšuje 10 %. Výrazný vliv na vznik aneuryzmatu má kouření a vysoký krevní tlak.

Arytmie

 

Srdeční arytmie je porucha srdečního rytmu, kterou také někdy označujeme jako dysrytmie. Při arytmii je srdeční rytmus nepravidelný. Podle rychlosti tepu rozlišujeme tachyarytmii, kdy srdce tluče rychleji, a bradyarytmii, kdy tluče pomaleji.

Tato porucha se nejčastěji projeví na EKG – někdy bývá pacient pro přesnou diagnostiku sledován po dobu 24 hodin v průběhu běžných denních činností. EKG si nyní můžete sami změřit v pohodlí svého domova díky HARTMANN Veroval tlakoměru s EKG 2v1, který umí odhalit i nebezpečnou fibrilaci síní. Arytmii zachytí také moderní domácí tlakoměry, které využívají technologii DUO SENSOR – příkladem je spolehlivý digitální tlakoměr HARTMANN Veroval Duo Control s dvojí metodou měření krevního tlaku.

Mezi nejčastější příznaky tachyarytmie patří bušení srdce, dušnost, kratší dech, závratě, točení hlavy až krátkodobé ztráty vědomí. Pacienti s onemocněním věnčitých tepen mohou při záchvatu arytmie cítit také tlak či pálivou bolest na hrudi. Při bradyarytmii srdce tluče pomalu a není schopno při zátěži zvýšit svou činnost – nemocný může cítit, že se při námaze více zadýchává, cítí se unavený a točí se mu hlava. V případě, že srdce pracuje velmi pomalu, může dojít také ke krátkodobé ztrátě vědomí.

Některé arytmie jsou běžné – například zrychlení tepu při nádechu a zpomalení při výdechu. Někdy však mohou být nebezpečné. Pokud máte pochybnosti, neváhejte svůj stav konzultovat s lékařem. Nebezpečné arytmie se léčí léky, tzv. antiarytmiky, kardiostimulátorem, chirurgickou a katetrizační ablací.

Ateroskleróza

 

Ateroskleróza, známá také jako arterioskleróza a kornatění tepen, je onemocněním, při kterém se do cévních stěn ukládají tukové látky. Céva se postupně zužuje a stále hůř přivádí krev do tkání. Nakonec se může úplně ucpat, případně prasknout a vést k akutnímu infarktu myokardu či třeba cévní mozkové příhodě.

Na rozvoj nemoci má sice vliv genetika, ale ve většině případů souvisí s nezdravým životním stylem. Mezi hlavní rizikové faktory patří obezita, vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka a nedostatek pohybu. Účinnou prevencí je zejména zdravý životní styl a omezení tučných a sladkých jídel. Zařaďte do svého jídelníčku jídla bohatá na vlákninu a nahraďte živočišné tuky rostlinnými. Přestaňte kouřit a dopřávejte si pravidelný pohyb. Léčba aterosklerózy je u každého pacienta individuální, závisí totiž na spoustě dalších faktorů, případně jiných, doprovodných onemocněních. Zpravidla je však nutné snížit hladinu cholesterolu a vysoký tlak.

Auskultační metoda

 

Jedna z moderních metod měření krevního tlaku. Označuje se také jako metoda Korotkovova. Spočívá v poslechu tzv. Korotkovových ozev. Auskultační metoda se pro svou spolehlivost běžně využívá v lékařství. Druhou metodou, která se pro měření tlaku využívá, je metoda oscilometrická. Obě metody spojuje technologie DUO SENSOR, která zajišťuje vysokou přesnost naměřených hodnot.

Na jakém principu metoda funguje? Když nafouknete manžetu tlakoměru, manžeta stiskne tepnu v paži, a vytvoří tak umělou překážku v krevním průtoku. Poté tlak v manžetě pomalu klesá, až krev tepnou začne znovu proudit. To se projevuje slyšitelnými srdečními ozvami ve fonendoskopu. Jakmile tlak na paži poklesne natolik, že v tepně začne krev proudit normálně, ozvy přestanou být slyšitelné. Tlak při první slyšitelné ozvě odpovídá hodnotě systolického tlaku, tlak při poslední slyšitelné ozvě hodnotě tlaku diastolického.

Cévy

 

Cévy jsou trubice, které vedou krev po celém organismu. Dělí se na tepny, žíly a vlásečnice. Tepny neboli arterie vedou naši krev směrem od srdce. Největší a nejdelší tepnou v lidském těle je aorta, která se dále větví až na velmi malé tepénky. Žíly neboli vény vedou krev k srdci. Jejich úkolem je také odvádění oxidu uhličitého z tkání a orgánů do srdce. Jemné tenkostěnné cévy se nazývají vlásečnice neboli kapiláry a zajišťují výměnu látek mezi krví a tkáněmi. Vlásečnicemi prostupují hlavně dýchací plyny kyslík a oxid uhličitý, dále živiny, voda a produkty látkové přeměny.

Za normálních okolností jsou cévy pružné a jejich povrch je hladký. Mohou je však poškodit různé nepříznivé faktory, jako je například vysoký krevní tlak nebo obezita. Tehdy může dojít k jejich kornatění neboli ateroskleróze. O cévy je proto nutné pečovat, zejména zdravým životním stylem a pravidelnou kontrolou krevního tlaku.

Comfort Air

 

Technologie Comfort Air umožňuje bezbolestné měření krevního tlaku. Klasické automatické tlakoměry totiž zpravidla mívají v manžetě přednastavenou hodnotu tlaku, stejnou pro všechny uživatele. Pokud máte například systolický tlak 130 a tlakoměr je přednastaven na tlak 190, během měření ucítíte velmi nepříjemný tlak, protože rozdíl je vysoký.

Tlakoměry s technologií Comfort Air přednastavené nejsou a během měření určí hodnotu tlaku v nafouknuté manžetě na míru – vždy o 30 mmHg víc, než je systolický tlak pacienta. Nepříjemné pocity jsou proto minimální, manžeta totiž tlačí daleko méně.

Diastola

 

Diastola je klidový stav mezi dvěma stahy, systolami, ve kterém je srdeční sval uvolněný, plní se krví a připravuje se na stažení, kterým vyšle zpátky krev do oběhu. Diastola je obvykle delší než systola.

Při měření tlaku se diastolický tlak udává jako druhý, za lomítkem. Například u krevního tlaku 120/80, diastolický tlak vyjadřuje číslo 80. To ovšem neznamená, že by byl méně důležitý – při měření musíme vždy brát v potaz obě hodnoty.

Diastolický tlak

 

Diastolický tlak je hodnota krevního tlaku během diastoly – klidového stavu srdce mezi dvěma stahy. Jeho hodnota je uváděna jako druhé číslo za lomítkem v záznamu o hodnotě krevního tlaku.

Pokud vám lékař naměří například hodnotu 120/80 mmHg, hodnota diastolického tlaku je 80. Tzv. dolní tlak však není méně důležitý než první udávané číslo. U zdravého člověka by diastolický tlak neměl opakovaně přesáhnout 90 mm Hg. Pokud je vyšší, je nutné konzultovat svůj stav s lékařem. Vlivem neléčené hypertenze totiž dochází k zjizvení a snížení elasticky malých cév, což může vést až k jejich ucpání a prasknutí a vážnému ohrožení na životě.

Digitální tlakoměr

 

Digitální tlakoměry (tonometry) představují velmi dobrou alternativu ke rtuťovým tlakoměrům, které jsou sice při správné kalibraci přesné, ale rtuť je toxická, a proto se od nich mnohdy ustupuje. Moderní měření krevního tlaku probíhá buď Korotkovovou metodou, která je založena na poslechu srdečních ozev ve fonendoskopu, nebo metodou oscilometrickou, kdy se hodnoty dopočítávají. Novým trendem je technologie DUO SENSOR, která obě metody kombinuje, a zajišťuje tak vysokou přesnost měření. Tuto technologii využívá například tlakoměr HARTMANN Veroval Duo Control, který, kromě vysokého krevního tlaku, dokáže upozornit na nepravidelný srdeční tep.

Nabídka digitálních tlakoměrů je doopravdy široká a pro domácí použití si můžete vybrat přístroj, který vám bude přesně vyhovovat. Domácí tonometry se umisťují buď na zápěstí, nebo na paži s tím, že pažní tlakoměry jsou přesnější. Digitální tlakoměry nejen na paži pro domácí použití najdete v na e-shopu výrobce HARTMANN direct.

EKG

 

EKG (elektrokardiogram) je metoda vyšetření vašeho srdce v kardiologii, díky které lze posoudit postupy elektrických vzruchů v srdci. Stah srdečního svalu je vždy způsoben elektrickým vzruchem. Výsledkem jsou změny napětí – ty lze detekovat na povrchu těla, zaznamenat je a graficky zobrazit jejich průběh v podobě EKG křivky. Kontrakce srdečního svalu je podněcována elektrickými signály. Pokud nastane porucha těchto elektrických signálů, hovoříme o srdeční arytmii. Zda je nepravidelný srdeční tep důsledkem arytmie, může zjistit lékař.

 

Arytmii můžete vyvolat: tělesná dispozice, stres, stárnutí, nedostatek spánku,vyčerpání atd.

 

Jak měřit EKG? U HARTMANN Veroval tlakoměru s EKG 2v1 jde o jednokanálové EKG, které může detekovat různé arytmie. Přístroj k měření krevního tlaku a EKG je vhodný k použití v klinické praxi i v domácnostech. Tento tonometr umožňuje bez předcházejícího nastavení a díky pohodlnému automatickému napumpování, snadné, rychlé a přesné měření systolického a diastolického krevního tlaku a tepové frekvence. Navíc můžete oběma elektrodami zachycovat srdeční rytmus v podobě elektrokardiogramu (záznamu EKG). V EKG jsou při celé řadě srdečních onemocnění patrné změny (například poruchy srdečního rytmu), které přístroj rozpozná a zaznamená pro vašeho lékaře. To umožňuje včasné přijetí preventivních opatření, o kterých se poradíte s odborníkem.

Na co myslet během domácího měření EKG:

• Tlakoměr s funkcí EKG zobrazuje změny srdečního rytmu. Ty mohou mít různé příčiny, které mohou být neškodné, ale také vyvolané onemocněními různých stupňů závažnosti. Při podezření na onemocnění se obraťte na zdravotnický personál.
• Neprovádějte žádná měření, jestliže se na kůži nacházejí kapičky – například pot nebo voda po koupání/sprchování.
• Jestliže máte elektrokardiostimulátor nebo jiný implantovaný přístroj, poraďte se s lékařem, než budete provádět samoměření EKG.
• Zaznamenané elektrokardiogramy zobrazují funkci srdce v okamžiku měření. Předchozí nebo následující změny tím nemusí být nutně rozpoznatelné.
• Přístrojem prováděná měření EKG nemohou odhalit celkový stav všech srdečních onemocnění. Jestliže pociťujete příznaky, které mohou ukazovat na akutní onemocnění srdce, obraťte se nezávisle na výsledcích měření ihned na lékaře. Pokud byste pociťovali některý z následujících příznaků, ujasněte si jejich příčinu s lékařem (seznam není úplný): bolest na levé straně nebo pocit tlaku v hrudi, břišní dutině nebo vyzařující bolest v ústech/čelisti/obličeji, ramenu, paži nebo ruce, bolest v oblasti zad, nevolnost, pálení v hrudníku, sklony ke kolapsu, dušnost, bušení srdce nebo nepravidelný srdeční rytmus.
• Během samoměření EKG nepoužívejte defibrilátor.
• Samoměření EKG neprovádějte během vyšetření MRT (magnetickou rezonancí).
• Samoměření EKG nenahrazuje v žádném případě terapii! Nehodnoťte proto naměřené hodnoty elektrokardiogramu sami a neurčujte si podle nich sami terapii. Měřte podle pokynů svého lékaře a důvěřujte jeho diagnóze. Léky užívejte podle pokynů lékaře a neměňte nikdy jejich dávky.
• Přístroj nenahrazuje ani lékařské vyšetření funkce vašeho srdce, ani záznam lékařského elektrokardiogramu, který je třeba získat náročnějšími měřeními.
• Přístroj nestanoví žádnou diagnózu onemocnění, které by mohlo tvořit možnou příčinu změn EKG. To je vyhrazeno jedině vašemu ošetřujícímu lékaři.
• Doporučujeme, abyste získané křivky EKG zaznamenali a případně ukázali svému ošetřujícímu lékaři.

Fonendoskop

 

Fonendoskop je nástroj, který lékaři umožňuje poslech a vyšetření pacientova srdce, plic či střev. Je nástupcem stetoskopu, který se však dodnes používá při poslechu ozev plodu v porodnictví.

 

Fonendoskop využívají také tlakoměry fungující na principu Korotkovovy neboli poslechové metody. Balónkem s vypouštěcím ventilem se nafoukne speciální látková manžeta, která stlačí tepnu v horní části paže. Zatímco se z manžety přes ventil pomalu uvolňuje vzduch, krev znovu začne téct přes tepnu. V tento moment začnou být slyšitelné tzv. Korotkovovy ozvy a měříme manometrem systolický tlak. Když se normální průtok krve obnoví a zmizí ozvy, přístroj naměří tlak diastolický.

Kardiostimulátor

 

Kardiostimulátor je přístroj, který pomáhá lidem s poruchou srdečního rytmu. Používá se tehdy, když srdce tluče příliš pomalu a nezvládá dostatečně rychle pumpovat krev do celého organismu. Při závažné poruše srdečního rytmu by mohlo dojít i k srdeční zástavě – i toto nebezpečí je možné díky kardiostimulátoru odvrátit.

 

Jak funguje kardiostimulátor? Zařízení vypadá jako malá kovová krabička s jednou, dvěma a v některých případech i třemi elektrodami. Lékař tuto krabičku implantuje do těla pacienta, obvykle do podklíčkové oblasti. Kardiostimulátor pak vysílá přes elektrodu do srdce pravidelné elektrické impulsy. Pokaždé, když přijde impuls, srdce se stáhne. Díky tomu tluče stejně rychle jako srdce zdravé. Frekvenci vysílání elektrických signálů je možné upravit podle potřeb konkrétního pacienta.

 

Ovlivní kardiostimulátor můj běžný život? Krabička kardiostimulátoru není zavedena hluboko. Je vidět zvenčí jako vyklenutá kůže a pacient si ji také může snadno nahmatat. Zavedení kardiostimulátoru i výměna jeho baterií se obvykle provádí v lokální anestezii, nemusíte se tedy bát narkózy. Zákrok trvá zhruba 0,5–1,5 hodiny. Několik týdnů po něm by se člověk neměl namáhat, zvedat těžké předměty a zvedat příslušnou paži nad úroveň ramene. Poté však s kardiostimulátorem můžete fungovat v běžném životě. Chodit do práce, cestovat i sportovat. Obvykle se doporučuje nosit a používat mobilní telefon na opačné straně, než na které je umístěn stimulátor.

 

Jak měřit krevní tlak s kardiostimulátorem? Pacienti se srdečním kardiostimulátorem mohou mít v některých případech obtíže s měřením tlaku pomocí oscilometrické metody. Pokud se na displeji během měření zobrazí nesmyslné hodnoty nebo „ERROR“, může to být kvůli poruchám srdečního rytmu, kterými pacienti s kardiostimulátorem často trpí. V těchto případech je lepší krevní tlak měřit Korotkovovou metodou (pomocí fonendoskopu nebo mikrofonu), kterou využívají tlakoměry Veroval. Velmi přesně fungují také tlakoměry s technologií DUO SENSOR (např. tlakoměr HARTMANN Veroval Duo Control). Ta totiž Korotkovovu a oscilometrickou metodu kombinuje. V každém případě se při výběru tlakoměru poraďte se svým lékařem.

 

Korotkovova metoda

 

Korotkovova metoda je jedna z moderních metod, jak měřit krevní tlak. Někdy se jí také říká metoda auskultační neboli poslechová. Spočívá v poslechu tzv. Korotkovových ozev.

 

Na jakém principu metoda funguje? Když nafouknete manžetu tlakoměru, manžeta stiskne tepnu v paži, a vytvoří tak umělou překážku v krevním průtoku. Poté tlak v manžetě pomalu klesá, až krev tepnou začne znovu proudit. To se projevuje slyšitelnými srdečními ozvami ve fonendoskopu. Jakmile tlak na paži poklesne natolik, že tepna už není nijak stlačená a obnoví se v ní normální průtok krve, ozvy přestanou být slyšet. Tlak při první slyšitelné ozvě odpovídá hodnotě systolického tlaku, tlak při poslední slyšitelné ozvě hodnotě tlaku diastolického. Korotkovovou metodou měří tlak například rtuťové tlakoměry. Korotkovovu a oscilometrickou metodu pak kombinuje technologie DUO SENSOR, která zajišťuje vysokou přesnost naměřených hodnot.

Oscilometrická metoda

 

Oscilometrická metoda je jedna z metod měření krevního tlaku, která spočívá v zachycení změn v tepnách při proudění krve. Při každém stahu vypudí srdce čerstvou krev do oběhu. Ta prochází cévami a způsobuje jejich vlnění. Oscilometrická metoda neměří systolický a diastolický tlak, ale střední hodnotu arteriálního tlaku. Obě zbývající hodnoty dopočítá.

 

Druhým způsobem měření je metoda Korotkovova neboli poslechová. Například tlakoměr HARTMANN Veroval Duo Control pomocí technologie DUO SENSOR obě metody spojuje, a zajišťuje tak vysokou přesnost měření.

 

Proč měření oscilometrickou metodou někdy selhává? Mezi jednotlivými lidmi jsou rozdíly v poloze cév, jejich struktuře, v podílu tuku a svalové tkáně. U každého se také liší síla signálu pulsu. Všechny tyto faktory mají vliv na algoritmy přístrojů pro měření krevního tlaku. Pokud se sejde několik nepříznivých faktorů, není někdy možné provést správnou analýzu tepové frekvence. Tehdy je lepší sáhnout po tlakoměru, který využívá poslechovou metodu.

Pažní tlakoměr

 

Pažní tlakoměr měří krevní tlak pomocí manžety umístěné na paži ve výšce srdce. Pokud se rozhodujete, zda koupit tlakoměr zápěstní, nebo pažní, zvažte výhody a nevýhody obou variant:

• Pažní tlakoměry: Podle lékařů měří tlak přesněji než ty zápěstní. Jsou odolnější vůči případnému pohybu rukou během měření. Nemusí být vhodné pro lidi trpící výraznou obezitou. Ti mohou mít někdy potíže s umístěním manžety na paži. Signály z tepny ukryté hluboko v tkáni navíc mohou být slabé, a tak může tlakoměr naměřit zkreslené výsledky.
• Zápěstní tlakoměry: Lékaři je považují za méně přesné, protože jsou velmi citlivé na pohyb zápěstím. Pokud ruka není v klidu, může dojít k opakovanému chybnému měření. V takovém případě přístroj na monitoru zobrazí nápis „ERROR“. Manžeta na zápěstí musí být při měření vždy ve výšce srdce. Pokud je například o 10 cm níže než srdce, ukáže se hodnota tlaku vyšší o 8 mmHg. Naopak pokud je manžeta o 10 cm výše, tlakoměr naměří o 8 mmHg méně. Zápěstní tlakoměry mají jednodušší a rychlejší ovládání. Jsou menší, a proto vyhovují těm, kdo potřebují tlakoměr nosit všude s sebou.

Výběr pažních tlakoměrů:

• Pažní tlakoměr HARTMANN Veroval Duo Control – s patentovanou technologií měření krevního tlaku.
• HARTMANN Veroval pažní tlakoměr s EKG 2v1 – s funkcí EKG měří srdeční rytmus, krevní tlak a tepovou frekvenci.
• HARTMANN Veroval Compact tlakoměr na paži – umí odhalit srdeční arytmie.
• HARTMANN Veroval pažní tlakoměr – plně automatický tonometr na paži pro pravidelné sledování hodnot krevního tlaku.

Preeklampsie

 

Preeklampsie je závažné onemocnění, které se může objevit v těhotenství. Někdy se mu říká také „těhotenská toxikóza“ nebo „EPG gestóza“ podle prvních písmen 3 nejdůležitějších příznaků: edémy (otoky), proteinurie (výskyt bílkovin v moči) a hypertenze (vysoký krevní tlak maminky). Někdy je nemoc spojená také s horečkou, rychlým tepem, bolestí hlavy, rozmazaným viděním nebo bolestí při močení. Přichází zcela náhle, zpravidla až po 20. týdnu těhotenství.

 

Preeklampsie se objevuje u 6–8 % těhotenství. Častěji ohrožuje maminky mladší než 20 a starší než 40 let, ženy trpící cukrovkou a maminky s vícečetným těhotenstvím. Vyšší riziko mají také prvorodičky nebo ženy s onemocněním cév. Také vysoký krevní tlak je rizikovým faktorem. Často není nutné zvýšený tlak v těhotenství snižovat. Často jde o přirozenou reakci těla, která mu napomáhá dostatečně prokrvit placentu a zajistit správný vývoj miminka. Je však užitečné tlak sledovat a hlídat, aby nerostl příliš.

 

Co se děje při preeklampsii? Za normálních okolností se k miminku v bříšku těhotné ženy dostávají živiny a kyslík přes placentu. Za určitých okolností se může stát, že se cévy v ní neotevřou úplně a k dítěti se důležité látky nedostávají tak, jak by měly. Plod se snaží jejich přísun zajistit. Začne vylučovat látky, které zvýší tlak krve maminky. Když krev proudí v těle větší silou, snáze se dostane také přes placentu. Problém je v tom, že tyto látky útočí na cévní stěny v těle těhotné ženy a způsobují změny v některých orgánech. Odumírají buňky v játrech, z ledvin unikají bílkoviny. Kvůli tomu se zahušťuje krev, voda z ní se dostává mimo cévy, a tak vznikají otoky. Může se narušit také rovnováha srážlivosti krve.

 

Pokud se nemoc rozvine a zkomplikuje, může nastat eklampsie (záchvat tonicko-klonických křečí těhotné ženy), která navazuje na preeklampsii, dále hrozí také riziko v podobě diseminované intravaskulární koagulopatie (DIC) nebo HELLP syndromu (Hemolysis, Elevated Liver enzymes, Low Platelets). To jsou závažné stavy, které je možné vyléčit, ale ohrožují maminku i dítě.

 

Jak na prevenci preeklampsie? Choďte na pravidelné prohlídky ke svému gynekologovi. Ten vám vždy změří tlak a zjistí, zda není bílkovina v moči. Existují také další onemocnění, která se projevují podobně, a proto se nemusíte ihned bát. Pokud chcete mít jistotu, že na jakýkoliv problém přijdete včas, měřte si i doma tlak kvalitním tlakoměrem.

Puls

Puls (tep) je tlaková vlna, která je vyvolaná vypuzením krve z levé srdeční komory do srdečnice (aorty), odkud se šíří dalšími tepnami do celého těla. V lékařství série těchto vln odpovídá srdečnímu rytmu a frekvenci.

 

Jak nahmatat puls? Puls lze nahmatat na větších tepnách blízkých povrchu těla, nejčastější tepnou pro měření pulsu je krkavice (arteria carotis), vřetenní tepna (arteria radialis), zápěstní tepna (arteria ulnaris), při nedostatečném dokrvování horních končetin se používá pažní tepna (arteria brachialis) a na dolních končetinách stehenní tepna (arteria femoralis).

 

Průměrný srdeční puls má hodnotu kolem 75 úderů za minutu u mužů a okolo 82 u žen, může být ale i nižší a nemusí to být známkou onemocnění. Nižší hodnota pulsu se obvykle vyskytuje u atletů, kteří mají silná srdce schopná přečerpat větší množství krve – hodnota se pak může pohybovat kolem 40 úderů za minutu. U lidí, kteří trpí závratěmi nebo ztrátami vědomí, může nízký puls signalizovat srdeční blok. Jedná se o stav, kdy dochází k zablokování elektrického impulsu, bez jehož pomoci nemůže srdce bít. Při zpomalení srdeční frekvence, kdy klesne srdeční puls pod 55 úderů (tepů) za minutu, mluvíme o tzv. bradykardii. Naopak při zrychlení srdeční frekvence (srdeční puls nad 100 úderů za minutu) mluvíme o tzv. tachykardii.

 

Pocit nepravidelného tepu (nepravidelného srdečního pulsu**) zažije během života prakticky každý z nás. Většinou se sice jedná jen o nadbytečné srdeční stahy (extrasystoly), ale zejména u starších lidí nesmíme nepravidelnou srdeční akci podcenit, protože se za ní může skrývat porucha srdečního rytmu – arytmie.

 

Jak monitorovat nepravidelný puls? Ke kontrole srdečního rytmu, krevního tlaku a tepové frekvence lze využít inovativní HARTMANN Veroval tlakoměr s EKG 2v1. Tento kombinovaný tlakoměr umí rozpoznat i srdeční arytmie, zaznamenávat EKG v průběhu 30 vteřin kdykoliv a kdekoliv. Naměřené výsledky lze přenést do aplikace medi.connect a poslat je svému lékaři, který může stanovit další včasné kroky. Vyhnete se tak také syndromu bílého pláště a vaše výsledky nebudou zkreslené.

 

** Kontrakce srdečního svalu je podněcována elektrickými signály. Pokud nastane porucha těchto signálů, hovoříme o arytmii. Mohou ji vyvolat tělesné dispozice, stres, stárnutí, nedostatek spánku, vyčerpání atd. Zda je nepravidelný srdeční tep důsledkem arytmie, může zjistit lékař.

Srdeční frekvence

 

Srdeční frekvence je rychlost, jakou nám tepe srdce. Vyjadřuje se v počtech srdečních stahů (tepů) za minutu. V klidovém stavu se srdeční frekvence pohybuje mezi 60 a 90 tepy za minutu, u profesionálních sportovců je však zpravidla i o polovinu nižší. Zvyšuje se při námaze a zvýšené zátěži nebo například při stresu.

 

Příliš vysoký tep i v klidovém režimu může být příznakem srdečního onemocnění, ale může mít i jiné příčiny – na vině je často hormonální antikoncepce, stres, nevhodný životní styl a obezita. Neváhejte se proto poradit s lékařem. Pokud nejste aktivní sportovec a máte příliš nízký puls, který doprovází dýchací obtíže a výrazná únava, může se jednat o závažný problém a je rovněž vhodné vyhledat lékaře. Velice nízký tep je nutné řešit aplikací kardiostimulátoru.

 

Udržování správné tepové frekvence je pro zdraví velice důležité. Vyvážený jídelníček a dostatečné množství pohybu je ideální prevencí. Z pohybu si však vybírejte hlavně aerobní aktivity, například svižné, dlouhé procházky.

 

Jak si správně změřit srdeční puls? Buďte v klidu, uvolněte se – ideálně již 5 min před samotným měřením. Přestaňte pracovat, odložte mobilní telefon, nečtěte. V klidu dýchejte a nemluvte. Zapněte stopky a minutu počítejte údery srdce. Tuto metodu můžete použít, když nemáte zrovna po ruce tlakoměr, který umí přesně změřit srdeční puls.

Syndrom bílého pláště

 

Cítíte úzkost, obavy a nejistotu, jakmile překročíte práh ordinace u lékaře? Pak se vás možná týká „syndrom bílého pláště”. Je to poměrně běžný a častý jev. Nervozita se na každém projevuje jinak – někomu se zpotí ruce, většině lidí se rozbuší srdce a zvýší krevní tlak. Velmi často se lidé za strach stydí a lékaři ani zdravotní sestřičce o něm neřeknou. Obavy se nejčastěji projeví tak, že vám lékař naměří vysoké hodnoty krevního tlaku. Ty neodráží váš skutečný zdravotní stav. Jsou pouze přirozenou reakcí organismu na stresovou situaci. Pokud lékaři svůj strach otevřeně nepřiznáte, může vám mylně diagnostikovat hypertenzi.

 

Statistiky ukazují, že až ⅓ pacientů, kterým u lékaře poprvé naměřili vysoký krevní tlak, má ve skutečnosti pouze syndrom bílého pláště. Proto by měl lékař diagnózu hypertenze stanovit až po 3 měřeních, kdy 2 ze 3 měření přesahují normální hodnoty.

 

Co dělat proti Syndromu bílého pláště? Syndrom bílého pláště je čistě psychickou záležitostí. Proto se s ním i vy sami můžete naučit zacházet:

• Zkuste chodit zpočátku k lékaři s doprovodem, který vás uklidní.
• Před návštěvou lékaře si pusťte relaxační hudbu, udělejte si dechové cvičení nebo se projděte na čerstvém vzduchu.
• Do čekárny si vezměte něco na čtení nebo prohlížení, abyste se rozptýlili.
• O svých pocitech a obavách informujte svého lékaře. Nestyďte se za ně. Nejste sami.
• Měřte si tlak v klidu doma s pomocí kvalitního tlakoměru, v prostředí, které znáte. Nejlepší je změřit si tlak třikrát a první hodnotu nepočítat.

Systola

 

Systola je okamžik, ve kterém se stahuje srdeční komora a krev je pumpována do krevního oběhu. Po ní následuje fáze odpočinku, diastola, ve které je srdeční sval uvolněný, plní se krví a doplňuje energii.

 

Při měření tlaku se systolický tlak udává jako první, pokud vám lékař naměří tlak 120/80, systolický tlak je 120. Hodnota tlaku se uvádí v milimetrech rtuťového sloupce, které se zapisují jako mmHg.

Systolický tlak

 

Krevní tlak je vždy udáván ve dvou hodnotách oddělených lomítkem. První z nich je systolický tlak, který určuje výši tlaku během stahu srdce a vypuzení čerstvé krve do oběhu. Druhým číslem je diastolický tlak, který udává hodnotu při odpočinku srdce.

 

Obě čísla jsou důležitým indikátorem správné funkce srdce a našeho celkového zdravotního stavu. Pokud si naměříte tlak, který je vyšší než 140/90, jedná se vysoký tlak neboli hypertenzi a návštěva lékaře je nezbytná.

 

Vysoký tlak je totiž vysoce nebezpečný, poškozuje cévy a může vést k selhání srdce nebo k cévní mozkové příhodě. Hodnoty nižší než 90/60 zase značí nízký tlak, který sice tak nebezpečný není, ale může být velice nepříjemný.

Technologie DUO SENSOR

 

Duo Sensor je technologie měření krevního tlaku, která zajišťuje vysokou přesnost naměřených výsledků. Technologie kombinuje 2 metody měření krevního tlaku – oscilometrickou a poslechovou. Představuje tak řešení i pro pacienty, kterým běžné tlakoměry tlak nezměří.

 

Proč vybrat tlakoměr s technologií DUO SENSOR?

• Je vysoce přesný. Nová technologie umožňuje měřit si doma tlak s přesností jako u lékaře.
• Je vhodný pro všechny pacienty s hypertenzí. Hodí se i pro lidi s kardiostimulátorem. Dokáže totiž změřit krevní tlak i v situaci, kdy má pacient nepravidelný srdeční rytmus.
• Dokáže diagnostikovat arytmii. Pokud ji přístroj zjistí, ukáže na displeji ikonku s upozorněním. Včas tak zachytíte problém, který by lékař v ordinaci mohl přehlédnout.

Tuto technologií využívají některé tlakoměry HARTMANN Veroval (např. tlakoměr HARTMANN Veroval Duo Control). Tlakoměr je schopen změřit tlak osobám s velmi slabými srdečními ozvami, které lze zachytit pouze oscilometrickou metodou. Tlakoměr si poradí i s velmi vážnými poruchami srdečního rytmu, které jinak než poslechovou metodou nelze přesně změřit. Tonometry HARTMANN Veroval Duo Control se velmi snadno používají a jsou vysoce odolné proti provozním chybám.

Tonometr

 

Tonometr je odborný název pro tlakoměr, přístroj, se kterým se měří krevní tlak. Tonometry mohou být rtuťové, nebo také digitální, které jsou vhodné i pro domácí použití. Měřičů tlaku existuje více typů, takže si můžete vybrat takový, který nejlépe vyhovuje vašim požadavkům.

Zápěstní tlakoměr

 

Zápěstní tlakoměry měří krevní tlak pomocí manžety umístěné na zápěstí. Pokud se rozhodujete, zda koupit tlakoměr zápěstní nebo pažní, zvažte výhody a nevýhody obou variant.

 

Zápěstní tlakoměry:

• Lékaři je považují za méně přesné, protože jsou velmi citlivé na pohyb zápěstím. Pokud ruka není v klidu, může dojít k opakovanému chybnému měření. V takovém případě přístroj na monitoru zobrazí nápis „ERROR“.
• Manžeta na zápěstí musí být při měření vždy ve výšce srdce. Pokud je například o 10 cm níže než srdce, ukáže se hodnota tlaku vyšší o 8 mmHg. Naopak pokud je manžeta o 10 cm výše, tlakoměr naměří o 8 mmHg méně.
• Zápěstní tlakoměry mají jednodušší a rychlejší ovládání.
• Jsou menší, a proto vyhovují těm, kdo potřebují tlakoměr nosit všude s sebou.

HARTMANN Veroval zápěstní tlakoměr umí odhalit i nepravidelný srdeční tep.

 

Pažní tlakoměry:

• Podle lékařů měří tlak přesněji než ty zápěstní.
• Jsou odolnější vůči případnému pohybu rukou během měření.
• Nemusí být vhodné pro lidi trpící výraznou obezitou. Ti mohou mít někdy potíže s umístěním manžety na paži. Signály z tepny ukryté hluboko v tkáni navíc mohou být slabé, a tak může tlakoměr naměřit zkreslené výsledky.

Související články